• Fiskelykke
  • Reingjærde
  • Catwalk
  • Brygge
  •  17 mai
  • toppbilde 1
  • toppbilde 2
språk

Unjárgga gielda háliida leat giellaseailluhangieldan

Gielddastivrra gulaskuddancealkámuš NAČ 2016:18 "Váibmogiella.  Sámegielaide evttohuvvon láhkamearrádusat, doaibmabijut ja ásahusat."

Jagis 2014 nammadii ráđđehus  lávdegotti čielggadit láhkamearrádusaid, doaibmabijuid ja ortnegiid sámegielaide Norggas. Lávdegoddi buvttii mearrádusevttohusas golggotmánus jagis 2016 ja sáddii Unjárgga gildii gulaskuddamii.

Lávdegoddi lea ea.ea. ráđđádallan sámegiela geavaheami gielddalaš hálddahusas ja guorahallan ekonomalaš ja hálddahuslaš konsekveanssaid mearrádusevttohusainis. Lávdegoddi lea maid buktán láhka- ja láhkaásahusrievdadusa evttohusaid. 

Lávdegoddi oaivvilda ahte dálá dieđuid ja fálaldagaid lea dárbu ovdánahttit, organiseret buorebut ja oktiiheivehit.

 

Unjárgga gieldda gulaskuddancealkámuš NAČ 2016:18 Váibmogillii čuodjá ná:

Mii leat hui positiivvalaččat dasa, ahte stáhta čielggada láhkaásahusaid, doaibmabijuid ja ordnegiid sámegielaide Norggas. Lea dárbu ođasmahttit njuolggadusmearrádusaid nu ahte dat heivejit dálá servodahkii. Stáhta galgá bidjat ruhtadoarjaga gielddaide sámegielpedagogaoahpaheapmái sihkkarastin dihte sámegiela fuolaheami.

Unjárgga gielda oaivvilda ahte dálá dieđuid ja fálaldagaid lea dárbu ovdánahttit, organiseret buorebut ja oktiiheivehit. Gielda oaidná stuorra ávkki Isak Saba guovddážis ja eará gielldaguovddážiin eará sámi giellahálddašanguovlluin, maidda galgá sihkkarastojuvvot nana ekonomalaš rámmaeavttuid vai sáhttet bargat sámegiela ovdánahttimiin ja seailluhemiin.

Mánáidgárdi ja skuvla leat dehálaš institušuvnnat sihke oahppama ja sámegielaid geavahusa dáfus. Lea dárbbašlaš ahte stáhta/Sámediggi bidjá eanet giellaresurssaid dohko. Danin stáhta/Sámediggi berre bidjat eanet ruđa giellabargiide mánáidgárddis ja skuvllas, mat galget leat dábálaš bargiid lassin, nu mo Sámediggi lea bargan julevsámegielat guovlluin.

Go olmmoš galgá gulahallat veahkehanásahusain, de lea álkkimus gulahallat iežas gillii.

Dulkon lea dehálaš veahkkeneavvu veahkehanásahusaid bargiide go ieža eai máhte pásienttaid giela. Danin galgá viiddidit dulkoma telematihka bokte. Sámegielat dulkonoahppu ja dulka-autorisašuvdna addá pásieanttaide/geavaheddjiide eanet oadjebasvuođa ja luohttevašvuođa dulkoma oktavuođas.

Unjárgga gielda lea hui duđavaš go leat giellaseailluhangieldan. Dát lea hui positiivvalaš gildii ja addá eanet vejolašvuođaid Unjárgga gildii nannet giellageavaheami ja eambbosiid oažžut hállat sámegiela beaivválaččat. Sámediggi ferte lasihit guovttegielatruđaid juolludeami ja juolludeami giellaguovddážii, vai mii sáhttit albmaláhkái ja aktiivvalaččat nannet sámegiela ja -kultuvrra.

Galgá čielggadit ja bidjat johtui doaimmaid vánhemiidda, geat eai ieža máhte sámegiela muhto válljejit mánáide sámegiela mánáidgárddis ja skuvllas. Sámelága giellanjuolggadusat galget rievdaduvvot nu ahte stuorát oassi ruđain merkejuvvo ruhtadit lonistit vánhemiid barggus dahje eará doaimmain, nu ahte vánhemat geat háliidit besset oahppat sámegiela fárrolagaid mánáiguin. Dál lea dávjá nu ahte mánát jurddašit, ahte giellageavaheapmi lea juoidá mii lea amas ruovttus ja ráddjejuvvon dušše oahppoinstitušuvnnaide. Danin lea dárbbašlaš ahte mánáin leat eanet sámegielat arenat giellageavaheapmái astoáiggis. Skuvlla ja ruovttu gaskkasaš barggus maid galgá geavahit sámegiela. Dán láhkai sáhttá doarjut sámegiela servodagas obbalaččat ja bargat negatiiva guottuid vuostá mat laktásit gillii.

Nu mo mii oaidnit, de ii leat Sámi Allaskuvla geavahuvvon olusge premissadahkkin lávdegotti cealkámušas. Mii oaivvildit ahte lea dárbbašlaš ahte lea lagaš ja viiddis ovttasbargu ovttas Sámi allaskuvllain jus gielladoaibmabijut galget lihkosmuvvat. Lea maid dárbbašlaš ahte dálá giellaguovddážat leat oassin dán fálaldagas. 

Jus áigu lihkosmuvvat ođđa doaibmabijuiguin, de lea áibbas vealttameahttun ahte diehtu, máhttu ja mielváikkuheapmi vuhtiiváldojuvvojit ja sámiid politihkkálaš- ja oahpahanbirrasiin sihkkarastojuvvojit buorit bargoeavttut. Gielladoaibmabijuid ruhtadeamit galget sihkkarastojuvvot nu ahte rievdadit Sámedikki ruhtadandoaimma, ref. lávdegotti cealkámušas s.92 ja 93, Sámedikki rolla sámegielaid ektui. Mii čujuhit erenomážit dasa, maid lávdegoddi čujuha: Sámedikki rolla politihkálaš orgánan ja hálddašanorgánan. Mii oaivvildit, nu mo maiddái lávdegoddi lea čujuhan, ahte lea dárbbašlaš dárkileabbot čielggadit galgágo organiseret Sámedikki olggobeallái etáhta nu ahte čielgasit boahtá juohku das, mat gullet doaimmaheaddji hálddašanbargui ja mat fas giellapolitihkálaš ovdánahttinbargui. 

Mii leat maid ovttaoaivilis lávdegotti cealkámušas ahte Sámedikkis ii leat doarvái vejolašvuohta nannoseabbot bargat giellabargguin, danin go dikkis ii leat njuolga váikkuhanvejolašvuohta iežas ruhta- dahje bušeahttarámmaide, ref. kap. 7, siidu 92, vuosttaš spálta, nubbi teakstaoassi. “Sámi servodahkii lea dilemman dat go Sámedikkis ii leat albma rolla; leago Sámediggi stáhta giellapolitihka hálddašeaddji vai leago Sámedikkis iehčanas rolla giellabarggu ovdánahttin?" Dát oktavuohta galgá čielggaduvvot vai Sámedikki rolla čielgá.

Unjárgga gielda oaivvilda ahte giellabargui lea vealtameahttun ahte Sámedikki politihkkalaš ja hálddašanrolla čielggaduvvo boahtteáigáisaš doaimmaid sámegiela giellabarggu ektui. Sámediggái galgá sihkkarastojuvvot buorre ja vuorddehahtti dilli bušeahta ektui vai dat sáhttá áimmahuššat iežas rolla álbmoga huksejeaddjin. Danin ferte sihkkarastit buriid konsulterenortnegiid ja bargu gávnnahit evttohusa makkár proseantaoassi stáhtabušeahtas juolloduvvo Sámediggái galgá álgahuvvot dalánaga. 

Lea lunddolaš bidjat davvisámegielat resursaguovddáža Unjárgga gildii. 

Loga eanet:
Norgga almmolaš čielggadeamit 2016: 18

Tips en venn  Skriv ut
Web levert av CustomPublish AS