• Fiskelykke
  • Reingjærde
  • Catwalk
  • Brygge
  •  17 mai
  • toppbilde 1
  • toppbilde 2
Informasjon

MEARRÁDUS ERRENÁIGGI BIRRA MII LEA GUSTOVAŠ CUOŊOMÁNU 2.-9.BV.

Gielddastivra lea cuoŋománu 1.bv čoahkkimis ovttajienalaččat dahkan mearrádusa.

Cuoŋománu 1. bv. gielddastivra mearridii ná: 

Gielddastivra mearrida ná njoammodávdasuojalanlága § 4-1, vuosttaš lađđasa, bustáva D mielde: 

Vai mii ájihit Covid-19 leavvama de gielddastivrra mearrida čuovvovaččat njoammodávdasuodjalanlága §4-1 vuosttaš lađđasa bustáva d mielde, gč. njoammodávdasuodjalanlága §7-1 ja gielddalága §2-1:

1. Sii geat leat mátkkoštan daid guovlluin mat ovdanbohtet goalmmát čuoggás, galget ruovttokarantenii 14 beaivái.

2. Buohkat geat dovdet iežaset illáveaje dahje ožžot symptomaid karantenaáigodagas galget čuovvut eiseválddiid karantenanjuolggadusaid.

3. Mearrádus guoská čuovvovaš Fylkkaide: Oslo, Agder, Rogalánda, Viken, Vestfold ja Telemárku, Innlandet ja Vestland.

4. Mearrádus lea gustovaš  02.04.2020 rájes gitta 09.04.2020 rádjái. Mearrádus sáhttá maiddái gomihuvvot árabut go mii dán mearrádusas lea, jus ođđa mearrádsuus dahkko. Mearrádus dievasmahttá Dearvvašvuođadirektoráhtta mearrádusa mii dahkkui 02.03.2020.

 

Gáržžádus ii guoskka dáidda:

​Spiehkastanmearrádus stáhta bagadusa mielde:

​Nu mo dilli lea dál, vai sihkkarastojuvvo ahte našunála ja báikkálaš doaibmabijut oktiiheivejit, de Dearvvašvuođa- ja sosiáladepartemeantta oaivvildit ahte lea dehálaš dahkat muhtin spiehkastagaid. Danin Unjárgga gielda joatká mearrádusa errenáiggi birra, muhto nu mo bagadusas rávvejuvvo, de dát mearrádus spiehkasta doaibmabijuin mat gusket;

  • Doaibmabijut mat váikkuhit kritihkalaš servodatdoaimmaide, nu mo dat olles áigge leat vuođuštuvvon našunála mearrádusain 
  • Doaibmabijut mat váikkuhit almmolaš bálvalusaid čađaheapmái ja váldedoaimmaheami, dán vuollái gullá maiddái mánáidsuodjalus.
  • Doaibmabijut mat hehttejit johttima gieldda čađa vaikko johtá bisánkeahttá gielddas 
  • Doaibmabijut mat váikkuhit mánáide, geaid vánhemat/fuolaheaddjit orrot guovtti eará sajis ja dát váikkuha garrasit bearašeallimii.
  • Doaibmabijut mat váikkuhit olbmuide geat gártet rasttildit gieldda rájáid barggu geažil, mii lea eará gielddas go ruovttubáiki, dahje jus bargis leat máŋga barggu sierra gielddain, mii fas dagaha dan ahte bargit nisttihit bargguideaset. Ná sihkkarastojuvvo ahte bargoaddiin leat bargonávccat. 
  • Doaibmabijut mat váikkuhit olmmoš- dahje gálvofievrrideapmái (geainnu mielde, meara alde, bána dahje áimmu čađa).
  • Doaibmabijut mat váikkuhit doaimmaid doalaheames buvttadeami, nu mo divodeamit, váráiduhttinsuorgi, erenomáš bálvalusat ja eará.
  • Olbmuin geain ii leat priváhta idjadanbáiki ožžot orrut hoteallas. 

Olbmot geat ožžot sierralobi errenáigenjuolggadusain barggu geažil, sáhttet oažžut gáržžideami dán njuolggadusas jus sii eai bargga dahje eai leat barggu geažil dárbbašlaš bargomátkkis. Seammaláhkai nu mo lea láhkaasáhusas njoammodávdasuodjalanlágas, nu mo koronadávdaleavvamis (Covid-19-láhkaásahusas). 

Bagadusas lea addojuvvon erenomáš ovddasvástádus bargoaddiide dán ášši ektui. Jus badjánit hehttehusat dán ášši ektui, de váldde oktavuođa dainna gielddain geasa ášši guoská. 


Vuođuštus:
Mearrádusa vuođuštussan lea Covid-19, mii lea celkojuvvon leat váralaš njoammodávda, mii sáhttá garrasit váikkuhit máŋgga olbmo dearvvašvuhtii. Máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvnda lea maiddái cealkán ahte dát buozalmasvuohta lea pandemiija ja lea váralaš dáhpáhus internašunála álbmotdearvvašvuhtii. Covid-19 rohttodávdda leavvan lea dál iešguđet dásis Norggas. Dearvvašvuođadirektoráhtta árvvoštalai 10.03.2020 ahte dávdda leavvan lea ollen ođđa dássái, gos ii šat sáhte identifiseret mo njoammodávda lea leavvan buohkaide. Dát mielddisbuktá dan ahte ii sáhte guorrat njoammodávdda oažžuma olgoriikii, buot ođđa olbmuin geat leat njoammodávdda ožžon.  

Nu mo ovdalot ge leat namuhan, de lea min guovlu definišuvnna mielde epidemiija muttus 1. Danin leat muhtin báikkálaš doaibmabijut eanet relevánttat go dat mat leat relevánttat našunála dásis. Dát lea danin vai, nu bures go sáhttit, eastadit ja vuosttildit koronavirusa njoammuma álbmogii sihken gieddain ja fylkkas. 

Dál lea maiddái nu ahte lea leamaš hástaleaddji skáhppot reaidduid iskkosváldimiidda ja bargobiktasiid/reaidduid suodjalit oažžumis njoammodávdda. Mii eat leat ožžon lohpádusaid guovddáš eiseválddiin ahte buktojuvvojit doarvái dárbbašlaš reaidduid. 

Buohcciviessu UNN, gos midjiide sáddejuvvojit reaiddut iskkosváldimiidda, raportere ahte lea stuorra váili reaidduin, ja dat mielddisbuktá dan ahte UNN vátnivuođa geažil juohká reaidduid unnán. 

Dat sáhttá mielddisbuktit dan ahte mii eat sáhte guorrat mo ja gos njoammudávda lea boahtán, jus eambbosat ožžot njoammodávdda min gielddas.

Dat mearkkaša dan ahte midjiide eai leat lohpádusat ahte mii oažžut dárbbašlaš reaidduid/bargobiktasiid suodjalit oažžumis njoammodávdda, muhto dearvvašvuođadirektoráhta bagadusas, mii lea sáddejuvvon reivves njukčamánu 27.bv 2020 «Rutiidnagovvádus : Nationála ortnet, mo juohkit reaidduid/biktasiid mat suodjalit oažžumis njoammodávdda» lea vuos gulahallat ránnjágielddain - geat leat seammá dilis go mii ieža. Jus sii eai sáhte addit reaidduid de galgat mii váldit oktavuođa dearvvašvuođafitnodagain, dássážii eai leat mis dieđut leago dearvvašvuođafitnodat ožžon reaidduid/biktasiid eastadit njoammodávdda oažžuma. Ja leatgo sis doarvái reaiddut nu ahte sáhttet sáddet gielddaide dalle go lea dárbu. 

Jus mii galgat nagodit eastadit njoammodávdda leavvama gielddas, de leat reaiddut/biktasat eastadit njoammodávdda oažžuma ja iskkosrusttegat áibbas dárbbašlaččat. Ovdalgo dát leat sajis de gieldda váldodoavttir árvvoštallá ahte lea boastut ložžet errenáigemearrádusaid.    

Álbmotdearvvašvuođainstituhtta lea cealkán ahte jus virusa lassánanlohku manná vulos («man galle olbmo virusa guoddi olmmoš njoammuda»), de das lea stuorra mearkkašupmi man stuorisin epidemiija šaddá ja man guhká dat bistá. Mii oaidnit mearrádusa dárbbašlažžan vai mii sáhttit suodjalit min servodaga hearkkimusaid ja vai mii sáhttit doalahit dárbbašlaš bargonávccaid dearvvašvuođabálvalusain.   

Mearrádus lea maiddái dárbbašlaš vai mii ráddjet njoammodávdda boahtima ja leavvama min guovllus. Min ránnjágielddat maid leat bargamin garrasit «deavdit lasi» reaidduid/biktasiid mat eastadit njoammodávdda oažžuma. Mii oaidnit ahte lea dárbbalaš guozahit njoammodávdda leavvama vai mii min guovllus sáhttit doalahit vuođđobálvalusaid dearvvašvuođa- ja fuolahansuorggis. Danin mii árvvoštallat ahte min mearrádus lea dárbbašlaš ja dohkálaš maŋŋá go leat árvvoštallan ášši ollislaččat. Mii árvvoštallat ahte mearrádus oktan njoammodávdda eastadandoaibmabijuin lea medisiidnafágalaš vuođuštus, ja danin lea dárbbašlaš njoammodávdasuodjaleami ektui guovllus. Mii árvvoštallat ahte mearrádus buktá eanet servodatlaš ávkki go ahte dat mielddisbuvttášii hehttehusaid dahje eanet noađi.  



 

Lágalaš vuođuštus: 
Njoammodávdasuodjalanláhka § 4-1 vuosttaš ja viđát lađđasis čállojuvvo ná: «Go lea dehálaš ja dárbbašlaš eastadit njoammodávdda leavvama, mii lea váralaš dábálaš olbmuide, dahje galgat goit vuosttildit ahte dat leavvá, de danin sáhttá gielddastivra dahje dat gii lea fápmuduvvon easeváldi mearridit čuovvovačča:

a) gielddus doallat čoahkkimiid ja čoahkkanemiid dahje ásahit earálágan gildosiid mat gusket sosiála ovttastallamii dakkár sajiin gosa olbmot čoahkkanit,

b) giddet doaimmaid/gávpedoaimmaid mat čohkkejit olbmuid, ovdamearkka dihte mánáidgárddit, skuvllat, vuojadanhállat, girdišilljut, gávppit, hoteallat dahje eará fitnodagat ja bargosajit – dahje ráddjet doaimmaid doppe,

c) bissehit dahje ráddjet kommunikašuvnnaid,

d) isoleret olbmuid geográfalaččat sirrejuvvon guovlluide dahje bidjat eará ráddjehusaid olbmuid lihkadanfriddjavuođa ektui eanemustá čieža beaivvi háválassii,

e) geatnegahttit priváhta dahje almmolaš ásahusaid/olbmuid buhtistit, desinfiseret dahje jávkadit dávviriid dahje lokálaid.

Doaibmabijuid ásahettiin lea gáibádussan vuođuštit doaibmabijuid § 4-1 vuođul, mii čállojuvvo njoammodávdasuodjalanlágas § 1-5 gos lea čállojuvvon ná: «Doaibmabijut suodjalit njoammodávddain lága vuođul galget leat vuođuštuvvon čielga medisiidnafágalaš vuođuštusaide. Dát lea dárbbašlaš njoammodávdasuodjaleami ektui ja maŋŋel ollislaš árvvoštallama leat dohkálaččat geavahussii. Go bidjá johtui njoammodávdasuodjalan doaibmabijuid de galgá eanet bidjat deattu eaktodáhtolaš váikkuheami sus/sis geasa/geaidda doaibmabidju guoská. Doaibmabijut bágget geange ii sáhte geavahuvvot jus dili oktavuođas doaibmabidju lea vuoigatmeahttun sisabahkken.



Áššedili árvvoštallan 01.04.2020

Dán beaivvi rádjái leat guovtti olbmo korona-virus iskosiid bohtosat Unjárggas leamaš positiivvalaččat. Lea leamaš vejolaš guorrat njoammodávdda leavvama ja dan láhkai eastadit dávdda leavvamis eanet. Njoammodávdda dilli Unjárgga gielddas ja ránnjágielddain leat áibbas earáláganat maid mii oaidnit máŋgga eará gielddas. Máŋgga gielddain leat dál gávdnan korona-virusa almmá ahte lea vejolaš guorrat gos njoammodávda lea boahtán. Dát fuolástahttá min.

Eurohpálaš njoammodávdainstituhta (ECDC) mielde rohttodávdda johttu lea juhkkojuvvon viđa muddui. 1 muddu govvejuvvo dán láhkai: «Muhtimat leat dávdda buktán ja njoammudan dan ovtta dahje guovtte čuovvovaš lađđasii, muhto sáhttá guorrat ruovttoluotta gáldui, gos njoammodávdda lea ožžon juogo Norggas dahje olgoriikkas.» 2 muddu govviduvvo ná: «Leat eambbosat ja eambbosat geat leat buktán dávdda, muhto dál eatnášat leat njoammodávdda ožžon Norggas. Ja dál gávdnojit eanet ja eanet njoammudangihput, main leat uhcimusat golbma lađđasa mat leat njoammodávdda ožžon dihto guovlluin. Ain leat muhtun sajit riikkas gosa njoammodávda ii leat ollen.» Álbmotdearvvašvuođainstituhtta (FHI) lea árvvoštallan ahte nationála dásis mii leat ollen muddui 2.

Njoammodávdda leavvan lea diehttelasat eará dásis fylkkain mat leat mátta bealde Møre ja Romsdal ja Trøndelaga. FHI lea cealkán ahte Norga nationála dásis lea ollen muddui 2. Nu mo mii oaidnit dili daid dieđuid vuođul mat mis leat dán beaivvi rádjai, de lea Deanu gielda ja eará gielddat dán guovllus muttus 1, gg mii geahččat FHI definišuvnnaide mat gusket njoammodávdda iešguđet muttuid.

 

Sierra árvvoštallamat mat gusket báikkálaš mearrádusaid našunála mearrádusaid ektui 

Álbmotdearvvašvuođainstituhtta almmuhii 22.03.20 ávžžuhusa báikkálaš erremiid ja sisajohtin njuolggadusaid ektui. Dán ávžžuheamis čállá ÁDI: «Lea vejolaš ahte gielddarájáid gidden sáhttá guozahit epidemiija leavvamis gielddaide. Stuorimus eaktu soaitá jo olihuvvon obbalaš doaimmaiguin mat leat biddjon johtui álbmotdásis. Dán bálddas šaddá gielddarájáid giddema eaktu uhcci eanaš dáhpáhusain. [..] Ii leat celkon ahte uhcit servvodagaid rájáid giddemis lea sávahahtti boađus njoammudávdda ektui. Njoammudávda sáhttá baicce leavvat garrasabbot ja johtilabbot go ráját rahpasit, soaitá vel go váruheapmi ii leat nu fokusis. Gielddaid ja guovlluid rasttildeami ja karantena gildosis ii leat dávdaeastadeapmái nu ávki.

Go árvvoštallá vejolaš vahátváikkuhusaid, no go ovttaskas olbmuid balu ja friddjavuođa, de Álbmotdearvvašvuođainstituhtta ii ávžžut dákkár doaimmaid bidjat johtui.»

Unjárgga gielda lea ovttaoaivilis nu mo ÁDI ášši árvvoštallá. Mii deattuhit danin, ahte ii sáhte dadjat ahte min mearrádus «ollislaččat gidde olles servodaga» dahje ahte mii «giddet gielddarájáid». Dát min mearrádus lea njuolggodoaibma uhcidit njoammodávdda boahtimis guovlluide, gos dávda lea definišuvnna mielde eará muttus/dásis go eará sajiin. Mii maiddái eat jáhke ahte báikkálaš doaimmat eastadit njoammodávdda boahtimis min guvlui ja mii diehtit njoammodávdda boahtá áiggi mielde leavvat maiddái deike min servodahkii. Min áigumuššan ii leatge bissehit oalát njoammodávdda leavvama deike, muhto baicce guhkidit áiggi nu ahte beassat ráhkkanit bures dan beaivvi rádjai og njoammodávda deike olle. Mii leat danin čuovvolan ja árvvoštallan ÁDI vuosttildanákka/mearkkašumi dán čuoggás.       

 

Mearrádusa vuođđun lea strategiija njoammodávdasuodjaleapmái 

Álbmotdearvvašvuođainstituhtta čállá iežas riskaárvvoštallamis 12.03.2020 eará riikka vásáhusat čájehit ahte epidemiija ahtanuššama sáhttá váikkuhit jus “kombinere ja čađaha buriid doaibmabijuid”. Almmuhuvvo ahte uhccánaš vuoládus njoammudeamis lea stuorra váikkuhus epidemiija leavvamii ja bistevašvuhtii. Ulbmil doaimmain mat cagget epidemiija lea uhcidit effektiivva ođđabuvttadeami ovtta tálla vuollái. Dalle njoammu juohke pasieanta gaskamearalažžat unnit go ovtta ođđa pasieantta. Nie jávká epidemiija. Vuosttaš dásis (ja nuppi) lea mihttomearri goazahit epidemiija vuolgga nu guhkká go vejolaččat.

Áigeguovdilis doaimmat leat:

  • Buorre hygiena álbmogis (doaibma 1)
  • Árrat fuomášit ja isoleret daid geat lea njoammuduvvon (doaibma 2)
  • Čuovvulit sin geat leat eksponerejuvvon (doaibma 3)
  • Unnit olbmot geat mátkkoštit/bohtet guovlluin gos lea epidemiija (doaibma 4)

Álbmoga hygiena lea čalmmustahttojuvvon sihke nationálalaččat ja báikkálaččat.

Doaibma 2 guoská árrat fuobmát ja isoleret olbmuid geat leat njoammuduvvon. Gielddat leat dán čoavdán iešguđetge láhkai vai dáhkidit dorvvolaš iskkademiid ja iskosiid dahkat, muhto maiddái seastin dihte reaidduid maŋit muttuide. Olbmot geain leat positiivvalaš bohtosat iskosiin ožžot dalán dieđu ja isolerejuvvojit.

Doaibma 3 mielddisbuktá čuovvulit sin geat leat eksponerejuvvon, mii mearkkaša njoammuohcan ja -gávdnan. Gielddat leat bidjan johtui njoammuohcama iskanvástidemiid vuođul. Mii árvvoštallat goas lea dárbu čađahit intensiiva njoammuohcamiid, nu guhká go dat orru vejolaš ja ávkkálaš.

Doaibma 4 čalmmustahttá eastadit mátkkošteaddjit epidemiijalaš guovlluin. Áigumuš njealját doaimmain lea (nu go čilgejuvvon badjelis) goazahit njoammudávdda čuovvumis min guvlui olbmuid mielde geat bohtet guovlluin gos njoammun lea bistevaš. Dát lea dehálaš doaibma vuosttas muttus, ja muhtun muddui nuppi dásis, go lea stuorra erohus man gallis leat njoammuduvvon ieš guđet guovlluin riikkas. Otná dilis mii veardidit “epidemiijalaš guovlluid” nationála dásis gullet fylkkat máttabealde Møre ja Romsdal ja Trøndelága. Goalmmát, njealját ja viđát dásis mii ávžžuhit álbmoga uhcidit oktavuođa earáiguin (doaibma 5). ÁDI čilge dán doaimma ná: «Ráddjejuvvon oktavuohta álbmogis lea go olbmot doalahit iežaset eret earáin, bargá ruovttukantuvrras jus sátta ja garvá čoagganemiid. Doalut eai lágiduvvo. Nuoraidskuvllat ja nuorra ollesolbmuid skuvllat árvvoštalašedje giddejuvvot. Doaimmat galget easttadit njoammudeami olbmuin geat eai dieđe sii sáhttet earáid njoammudit». “Njealját doaimma” čiekŋudeapmi: Njealját doaibma sáhtte fátmmastit buohkaid, dahje sáhttet fátmmastit riskajoavkkuid dahje olbmuid geain lea oktavuohta riskajoavkkuiguin.

 

Doaibmabijut sáhttet mearkkašit ahte:

  • Doalahit stuorát gaskkaid eará olbmuin oahppoinstitušuvnnain, fitnodagain, čoahkkinlanjain ja kollektiivajohtolagain.
  • Uhcit geavahit oahppoinstitušuvnnaid, fitnodagaid, čoahkkinlanjaid ja kollektiivajohtolagaid
  • Giddet oahppoinstitušuvnnaid, fitnodagaid, čoahkkinlanjaid ja kollektiivajohtolagaid orustahttit.
  • Gielddus ruovttu guođđit.  
  • Giddet buhtisvuođarusttegiid sajiid.

Máŋga dain namuhuvvon čuoggáin leat jo čađahuvvon gielddain Dearvvašvuođadiretoahta mearrádusa vuođul mii lea beaiváduvvon 12.03.2020.

Mearrádus čuodjá ná: “Eastadit Covid-19 leavvama ja veahkkin doalahit dárbbašlaš dearvvašvuođa- ja fuolahusfálaldagaid mearrida Dearvvašvuođadiretdoahta dál njoammueasttadanlága vuođul § 4-1 nuppi čuokkis, mearrádusa ahte: 1) buohkat geat bohtet Norgii maŋŋel go leat olggobealde Davviriikkaid johtán ožžot errenáiggi (isolašuvnna) 14 beaivvi maŋŋel go jovdet Norgii 2) buohkat geat bohtet Norgii maŋŋel go leat olggobealde Davviriikkaid johtán ožžot errenáiggi (isolašuvnna) jus lea nuorvvu, feber ja/dahje lossa vuoiŋŋahat.

Isolašuvdna bistá unnimusat 7 beaivvi maŋŋel go maŋemus lea dovdan symptomaid. Gáržžideamit fátmmastit maid olbmuid geat bohtet Norgii eará Davviriikalaš riika bokte, maŋŋil go leat leamaš olggobealde Davviriikkaid. Mátkkošteaddjit geain eai leat symptomanat besset mátkkoštit dohkko gosa ledje mannamin, muhto berrejit mátkkoštettiin doalahit iežaset eret earáin.  Mátkkošteaddjit geain leat symptomat galgat dakkaviđe isolašuvdnii, ja sii eai beasa atnit almmolaš fievrrideami. Gálvu- ja mielčuovvufievrredeami vuoddjit ja bargit spiehkastit dán mearrádusas. Dát guoská maid bargiide geat leat dárbbašlaččat dán fievrrideami čađahit. Ossodatjođiheaddji spiehkasta dán mearrádusas go lea garra dárbu dan dahkat, vai sáhttet doalahit dohkálaš jođiheami kritihkalaš servvodatdoaimmain. Mearrádus doaibmagođii guovvamánu 27. b. 2020 ja bistá dassá go ođđa mearrádus lea dahkkon.»

Njealját doaimmas lea nu go ovdal čilgejuvvon mihttomearri goazahit sisaboahtima njoammuduvvon olbmuin eará guovlluin. Árra muttuin epidemiijas lea dát lunddolaččat sakka áššáigullevaš. Go “importerejuvvon áššit” šaddet uhcit oasit ođđa buohccin lea dát doaibma massán iežas relevánssa.

Nu guhka go mii ain leat vuosttaš dásis de lea lunddolaš mii ain fátmmastit njealját doaimma min njoammueastagan strategiijas.

 

Vai mii fátmmastit sin geaidda dát guoská:

Unjárgga gielda ii leat gulahallan báikkálaš NHO ja LO ossodagain. Unjárgga gielddas leamaš máŋga čoahkkima báikkálaš ealáhusgárddiin. Mii eat leat vuostáiváldán dieđuid das ahte báikkálaš errenáigenjuolggadusat leat dagahan roasuid ealáhusaide/fitnodagaide min gielddas. Unjárgga gielda lea uhci ja gielda dovdá bures ealáhusaid/fitnodagaid dili. 

Gielddas leat dávjá čoahkkimat ealáhusgárddiin, mas lea njuolggooktavuohta ealáhusaiguin/fitnodgaiguin. 

***

Tips en venn  Skriv ut
Web levert av CustomPublish AS